NIPOS > Příspěvková organizace – legislativa a řízení
Příspěvková organizace – legislativa a řízení
Dobrý den,
naše knihovna je příspěvkovou organizací města, máme právní subjektivitu, samostatný bankovní účet a vlastní IČO. Další dvě městské „kulturní“ organizace, tj. Městské informační centrum a Kulturní dům, jsou v současné době součástí organizační struktury městského úřadu, spadají do odboru tajemníka. Vedení města se rozhodlo naši knihovnu sloučit s IC a KD, ale nechce zakládat novou příspěvkovou organizaci. Podle dosavadních informací by subjekt vzniklý sloučením měl nového společného ředitele a ekonoma, samozřejmě nový název, ale používal by naše IČO, došlo by ke změně naší zřizovací listiny a stávající zaměstnanci by (snad) zůstali v běžném provozu knihovny, IC a KD. Chtěla bych se na jednání o této změně trochu připravit, proto bych ráda věděla, zda je z právního a legislativního hlediska uvedený postup vůbec možný, jestli by nešlo plánované sloučení provést jiným způsobem, případně co a jak ošetřit (např. v nové zřizovací listině), abychom mohli našim uživatelům garantovat stejnou úroveň služeb jako dosud. Děkuji předem za Vaši odpověď.
Dobrý den,
klíčový je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
Dle tohoto zákona se obec může rozhodnout pro zřízení příspěvkové organizace. Obec zřídí příspěvkovou organizaci proto, aby tato příspěvková organizace vykonávala některé z činností, které je obec oprávněna vykonávat, ale například z důvodu složitosti nebo specifičnosti daných činností je zapotřebí, resp. je vhodnější samostatná právní subjektivita a samostatné řízení. Proto obec zřídí příspěvkovou organizaci a vymezí jí účel a předmět činnosti tak, aby příspěvková organizace vykonávala za obec ty činnosti, pro které ji obec zřídila.
Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Obce se tedy starají i například o kulturní potřeby svých občanů a za tímto účelem mohou zřídit příspěvkové organizace, např. knihovnu, kulturní centrum atp.
Ve Vámi popsaném případě je příspěvkovou organizací knihovna a o informační služby a kulturní služby se starají informační centrum a kulturní dům, které jsou však součástí obecního úřadu, spadají „pod tajemníka“. Tedy činnosti IC a KD nyní vykonává sama obec. Nyní obec chce a potřebuje, aby tyto činnosti vykonávala příspěvková organizace a má tak dvě možnosti:
Obec se rozhodla pro možnost b) – činnosti KC a KD svěřit již existující příspěvkové organizaci, což lze. Obec bude muset zasáhnout do zřizovací listiny knihovny, což rovněž lze, jelikož obec je zřizovatelem knihovny.
Zřizovací listina je základním dokumentem každé příspěvkové organizace. Určuje základní pravidla řízení příspěvkové organizace a má pro její organizaci a další fungování zcela zásadní význam.
Zřizovací listina obsahuje mimo jiné i vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti příspěvkové organizace.
Jelikož je často platnost zřizovací listiny stanovena na dobu neurčitou, v praxi je velmi časté, že dochází ke změně či změnám znění zřizovací listiny. Tato změna obvykle nastává například z důvodu změny názvu organizace, změny sídla organizace, stanovení doplňkové činnosti nebo rozšíření předmětu činnosti či svěření dalšího majetku. Změna zřizovací listiny se provádí vzestupně číslovanými dodatky, které schvaluje zastupitelstvo.
Rozhodovat o příspěvkových organizacích obce je plně v pravomoci a kompetenci obce a obecní zastupitelstvo tedy může schválit změnu zřizovací listiny nebo může teoreticky schválit zřizovací listinu novou, přičemž příspěvková organizace zůstává, jen bude mít v popsaném případě jiné vymezení činnosti. Tak by tedy šlo změnit, resp. přesněji řečeno rozšířit činnost Vaší organizace. Změna musí být schválena dle ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tedy schválena zastupitelstvem. Pokud vámi popisované změna takto schválena byla, je vše z hlediska zákona v pořádku.
Pokud jde o hledisko pracovněprávní, tedy zákoník práce zákon. č. 262/2006 sb., v platném znění :
Z pohledu zaměstnanců KD a IC dojde k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, tedy přejdou práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele – tedy pro zaměstnance KD a IC i řadové zaměstnance knihovny se z hlediska pracovně právního nic nemění.
Vedoucího zaměstnance, který byl do funkce jmenován, může v důsledku změn v příspěvkové organizaci zřizovatel příspěvkové organizace odvolat.
Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Odvoláním vedoucího zaměstnance z pracovního místa pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen odvolanému vedoucímu zaměstnanci navrhnout změnu pracovního zařazení u zaměstnavatele, tedy nabídnout mu jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod pro nadbytečnost, ale odstupné v takovém případě náleží jen při rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
Tedy je otázkou, jestli by v důsledku organizačních změn došlo ke zrušení vedoucího místa v knihovně – pak by odvolané vedoucí vznikl nárok na odstupné. V opačném případě by nárok na odstupné patrně nevznikl.
Pro detailnější posouzení případného nároku teoreticky odvolané vedoucí na odstupné bych však potřebovala mít přesné informace o chystané organizační změně.
Mgr. Kateřina Vítová