Pozitivní vliv sborového zpěvu – text
Pozitivní vliv na rozvoj osobnosti
Zpěv v pěveckém sboru podporuje a rozvíjí hudebnost a veškeré klíčové kompetence, především kompetenci komunikativní, sociální a personální. Zpěvákům rozvíjí pozornost především reakcí na notový zápis, gesta sbormistra i na ostatní hlasy. Sboroví zpěváci se při práci v kolektivu učí týmové práci, toleranci, odpovědnosti vůči druhým, trpělivosti a pracovní disciplíně. Důležitým přínosem sborového zpěvu je i velké množství příležitostí pro navazování interpersonálních vztahů.
Výzkumy[1] potvrzují bohatší sociální kontakty v rámci sociálně psychologického klimatu ve sboru na rozdíl od běžného třídního kolektivu. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že v subjektivně složitém období, kterým je raná adolescence, přispívá účast na sborovém zpívání k pozitivnímu sebehodnocení jedince. Dětští sboristé vykazují lepší hodnocení vlastních schopností a dovedností, emoční stabilitu, optimismus a akceptaci druhých. Tyto charakteristiky mají zákonitě příznivý dopad na interpersonální vztahy.
Přínos sborového zpěvu na celkovou tělesnou kondici a zdraví jedince je podložen řadou výzkumů. Při zpěvu se vyplavují endorfiny (podobně jako při sportu) a snižuje se hladina kortizolu, což je symptom snižování stresu. Zároveň je zpěv prevencí proti některým plicním onemocněním, blahodárně ovlivňuje řadu tělesných pochodů, zejména okysličování krve prohloubeným a pravidelným dýcháním, podporuje a zvyšuje fyzickou kondici a má příznivý dopad na posílení imunitního systému. Lékaři potvrzují, že správný vztah mezi dechovou frekvencí a tepovou variabilitou hudby a srdečního rytmu má uklidňující vliv na naše tělo i duši. Vedle rozvoje kreativity se rozvíjí prostřednictvím hudby především mozek.
Při zpěvu dochází k propojení několika center mozku, zvyšuje se citlivost sluchového analyzátoru, který se propojuje s centrem řeči a inervací hlasivek koordinuje výšku výsledného tónu. Na rozdíl od sólového zpěvu probíhají tyto procesy při vícehlasém zpěvu daleko intenzívněji.
Text zpracovali, podporují ho:
Mgr. Jiří Skopal, Ph.D., Pedagogická fakulta UHK
PhDr. Jindra Vondroušová, Ph.D., Pedagogická fakulta UHK
doc. PhDr. MgA. František Vaníček, Ph.D., děkan Pedagogické fakulty UHK
MgA. a Mgr. Marek Valášek, Ph.D., Pedagogická fakulta UK
MgA. Gabriel Rovňák ml., PhD., Katedra kompozice, dirigování a operní režie JAMU
Mgr. Daniela Střílková, Ph.D., Pedagogická fakulta OU
PhDr. Luboš Hána, Ph.D., Pedagogická fakulta UJEP
Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS
Mgr. Barbora Hanslianová, odborná pracovnice pro sborový zpěv NIPOS-ARTAMA
Mgr. Zuzana Jandová, odborná pracovnice pro sborový zpěv NIPOS-ARTAMA
PhDr. Milan Motl, Ph.D., Asociace učitelů hudební výchovy
[1] Ruud, Even. Sborový zpěv prospívá zdraví. Zpravodaj PSPU. 2006, (73), 1-2. Zkrácený přetisk se svolením Norges Korfor-bund (Europa Cantat Magazin 1/06), přeložil Antonín Kříž, 2006.
Lázňovská, Lenka a kol. Dítě a umění. Praha: NIPOS, 2007.
Vondroušová, Jindra. Členství v dětském pěveckém sboru jako socializační činitel. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy.