NÁRODNÍ SOUTĚŽ A VÝSTAVA AMATÉRSKÉ FOTOGRAFIE 2010

OHLÉDNUTÍ za 40 lety Národní soutěže

Každé výročí nám dává příležitost podívat se do minulosti a připomenout si, co dobrého jsme v minulosti udělali a co se nám až tak nepovedlo. Nejinak je to i u příležitosti 30. ročníku Národní soutěže amatérské fotografie.

Sice letos máme 30. ročník, ale ve skutečnosti uplynulo 40 let od konání první soutěže a výstavy amatérské fotografie. Ta první se uskutečnila v roce 1970 v Brně. Abychom alespoň trochu pochopili, v jaké době to bylo, musíme se alespoň krátce vrátit do historie fotografického hnutí v našich zemích. Ne nebudu popisovat vznik prvního Klubu fotografů amatérů v Praze v roce 1889. Tato historie byla velmi dobře dokumentována loňskou výstavou v Národním archivu v Praze a bude vzpomenuta i v publikaci, kterou letos vydá NIPOS-ARTAMA. Důležité je, co se odehrálo v padesátých letech dvacátého století. V kontextu s politickou situací byly do té doby samostatné fotokluby prakticky zrušeny, jejich majetek převeden pod Revoluční odborové hnutí a v rámci toho pak, nejčastěji pod hlavičkou ROH některého velkého podniku, pokračovaly v činnosti. Metodickou činnost však už od roku 1951 převzal tehdejší Ústav pro kulturně výchovnou činnost (dnešní NIPOS-ARTAMA).

Po počátečních rozpacích se činnost „nových“ fotoklubů i díky všestranné podpoře rozvíjela. Je samozřejmé, že v souladu s prosazováním „socialistického realismu“ docházelo k potlačení tradičních hodnot, které byly prohlášeny za úpadkové a buržoazní. Přes tyto skutečnosti zaznamenává amatérská fotografie, zejména od roku 1956, rozmach. V šedesátých letech pak můžeme hovořit o jedné z nejlepších etap r rozvoje amatérské fotografie. Stoupající zájem fotografů, vytvořené podmínky a určité uvolnění politické situace, to vše bylo příčinou, že se česká fotografie během šedesátých let stala opět pojmem i v mezinárodním měřítku.

Zvyšující se počty fotografů i zvyšující se kvalita fotografií vyvolaly potřebu častějšího setkávání, poměřování a výměny zkušeností. Proto došlo i k rozšíření fotografických soutěží. Logicky potom došlo i k celostátnímu měření sil a vznikla na Slovensku soutěž AMFO. V lichých letech se tato soutěž konala v Martině. Struktura amatérského hnutí měla v této době své zázemí v okresech i krajích a tak bylo logické, že celostátní soutěž byla třístupňová, to znamená, že z okresních kol postupovali oceněné fotografické kolekce do krajských kol a odtud teprve do celostátních. V roce 1969 se rozhodlo, že v sudých letech se bude konat obdoba AMFA jako česká Národní soutěž. První se konala v roce 1970 v Brně. Od tohoto prvního ročníku až do 10. ročníku se soutěž konala pravidelně jedenkrát za 2 roky jako součást Festivalu zájmové umělecké činnosti vždy na počest nějaké události nebo výročí. Tyto skutečnosti však neměly vliv na chuť fotografů porovnávat své snímky a vystavovat je.

Hodnocení kvality v té době vznikajících fotografií by vydalo na samostatnou publikaci, a není proto předmětem tohoto úvodu. Je však třeba vzpomenout některá jména, která procházejí soutěží po mnoho let, jako například Milan Borovička, Václav Podestát, Jiří Platenka, František Dostál, Antonín Špát, Cyril Gajdík, Jan Anděl, Ludmila Dušková, Ivan Císař, Jaroslav Klásek a další.

Je škoda, že doposud se nepodařilo uplynulých 40 let podrobně zhodnotit a popsat všechny peripetie, kterými soutěž prošla. Běžné stěhování od města k městu s někdy štědrou podporou a kvalitním profesionálním zázemím, zatímco jindy se organizátoři včetně účastníků potýkali pro změnu s viditelnou nouzí a spíše nezájmem těch, které by amatérská fotografie zajímat měla. Přes toto konstatování je na místě poděkovat organizátorům ve všech městech, kde se soutěž konala a především pracovníkům SKS Svitavy, kteří letos soutěž organizují po patnácté. Jak je vidět z následujícího velmi stručného přehledu, soutěž byla organizována v Brně, Olomouci, Kolíně, a konečně od roku 1996 ve Svitavách. Po roce 1989 se soutěž koná již každý rok.

V jednotlivých ročnících se měnily kategorie i oceňování vítězných snímků. Zatímco zejména ze začátku se kategorie dělily podle věku, rozdělovaly se na černobílé a barevné snímky, vítězové byli odměňováni Hlavní cenou a dalšími cenami, v dalších ročnících byly kategorie rozděleny na dokumentární a výtvarnou fotografii a s nástupem digitálních technologií se v posledních ročnících ustálily kategorie na neupravované (přímá fotografie) a fotografie upravené (fotografická fikce). Ve všech ročnících byla vyhlašována kategorie kolektivů. V posledních letech se jako přínos ukázalo pořádání dvou postupových mládežnických soutěží.

MILAN SEDLÁČEK