Tisková zpráva
Předkládáme výstup z tiskové konference Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), která se konala ve spolupráci s Českým statistickým úřadem (ČSÚ ) 11. 5. 2010 v sídle NIPOS (Blanická 4, Praha 2).
Programem konference byly otázky vývoje kultury ČR v posledních 30 letech ve světle statistických dat (NIPOS je pověřen ministerstvem kultury výkonem státní statistické služby za oblast kultury v souladu se zákonem čís. 89/1995 Sb.) a představení internetového časopisu Místní kultura, jehož je NIPOS vydavatelem.
1. bod TK: Statistika kultury
Přístup k hodnocení vývoje kultury z pohledu tří posledních desetiletí je založen na předpokladu porovnání vývoje dostupných naturálních ukazatelů v osmdesátých letech, devadesátých letech a v uplynulých letech nového století. S určitým zjednodušením lze říci, že prvé období je charakterizováno centrálním řízením a ideologickým usměrňováním kultury, druhé rychlými strukturálními změnami a poslední určitým ustálením podmínek.
Pokud bychom měli jmenovat a hodnotit nejvýznamnější faktory, které v minulých třech desetiletích rozhodujícím způsobem ovlivnily vývoj v kultuře, lze hovořit o celospolečenských změnách z roku 1989 s nimiž souvisela svoboda slova a rozvoj trhu, dále o změnách v řízení kultury a ve struktuře jejích finančních zdrojů a v neposlední řadě o rychlém technickém a technologickém rozvoji.
Co se prvého druhu přeměn týče, došlo k rychlé orientaci na nové přístupy, myšlení a naopak ke kritice překonaného pohledu na svět. To vše ovlivnilo zejména obsahovou náplň kulturních produktů a služeb.
Rozvoj tržních vztahů vedl ke změnám ve vlastnické struktuře kulturní infrastruktury a také k určité komercionalizaci kulturních služeb. Na tomto místě lze hovořit o vzniku soukromých divadel, kin, muzeí, rozhlasových a televizních stanic, vydavatelství apod. V obsahovém zaměření kulturních produktů a služeb se tržně orientovaný přístup projevil mimo jiné nárůstem reklamního času a prostoru v médiích, zaměřením na široký čtenářský či divácký úspěch a naopak snížením podílu odborných a či jinak náročnějších výstupů.
Změny v řízení kultury postihovaly zejména instituce zřízené státem a jeho složkami. Z organizačních či ekonomických důvodů docházelo např. ke slučování knihoven v rámci jedné obce, k odstátnění muzeí a divadel či k jejich rušení.
Dochází také k rozvoji nových organizačních forem jako jsou neziskové obecně prospěšné společnosti či občanská sdružení a konečně na scénu vstupují také soukromé instituce.
Co se změn ve struktuře finančních zdrojů týče, poklesl podíl veřejných výdajů na kulturu a tedy i našeho státního rozpočtu ve prospěch zdrojů domácností, darů, sponzorských příspěvků, fondů EU apod.
V roce 1991 bylo ze státního rozpočtu vynaloženo na kulturu 5,8 mld. Kč a v roce 2008 více než 22 mld Kč. Zatímco veřejné výdaje mezi léty 1991 a 2008 tak vzrostly 3,8 násobně, tak spotřebitelské ceny 2,8 násobně. Lze proto předpokládat, že zhruba jen z jedné čtvrtiny můžeme zvýšení veřejných výdajů na kulturu považovat za růst reálný. V relaci k HDP se podíl veřejných výdajů na kulturu v uvedeném období snížil, a to z necelých 0,8 % na 0,6 %.
V kultuře je tak patrné určité podfinancování. Netýká se to jen stavu hmotného majetku, problémem jsou i relativně nízké mzdy pracovníků a související úroveň pracovní síly (průměrné mzdy v kultuře jsou zhruba o pětinu nižší než v celé ekonomice).
Technický rozvoj, zejména pak v oblasti záznamových a počítačových technologií, vedl k rozšíření kulturních služeb jak cestou změn stávajících, tak i vzniku služeb zcela nových. Sem patří internetizace knihoven a přístup k jejich službám pomocí výpočetní techniky, digitalizace televizního vysílání, muzejních sbírek či nástup stereoskopické projekce obrazu.
Zajímavým, i když jistě znepokojujícím byl fenomén tzv. návštěvnické krize, který postihl mnoho kulturních oblastí v devadesátých letech (divadla, kina, knihovny, muzea, památky). Byl zřejmě způsoben souhrnným působením dříve zmíněných faktorů, zejména pak rozvojem tržní ekonomiky a souvisejícími změnami na straně nabídky kulturních služeb (cenový vzestup, organizační změny) i poptávky po těchto službách (vyšší pracovní zatížení, rozšířený přístup k internetu a změny ve využití volného času).
Pokud bychom přijali přístup UNESCO členící participaci lidí na kultuře – mimo jiné – na tu, která probíhá v rámci domova, tj. tzv. „ home based “ (sledování televize, poslech rádia, čtení, používání internetu) a na tu, která probíhá mimo domov, tj. tzv.“going out“ (návštěvy divadla, kina, muzeí atd.), má z dlouhodobého pohledu mnohem nižší dynamiku druhý způsob spotřeby kulturních statků a služeb.
Tolik k charakteristice vývoje kultury z pohledu naturálních ukazatelů. V současné době pracujeme na sestavení účtu kultury ČR, který by zachycoval finanční toky do systému kultury i odpovídající výstupy a který by ve značném rozsahu obohatil naše poznatky o vývoji této složité oblasti společenského života.
Dále – ve výše uvedených souvislostech – byly postupně hodnoceny základní souvislosti vývoje v oboru divadel, muzeí, knihoven, památek, neperiodických publikací, periodického tisku, kin a rozhlasového a televizního vysílání.
2. bod TK: Internetový časopis Místní kultura
Místní kultura je jediný časopis v ČR zabývající se místní a regionální kulturou v souvislostech. Původně začal vycházet jako informační bulletin v roce 1991. Jeho cílovou skupinou byli tehdy zejména pracovníci odborů kultury úřadů veřejné správy všech úrovní, kterým se snažila pomoci zorientovat se v porevoluční době.
Postupně se ale Místní kultura měnila v časopis, který do konce roku 2007 vycházel jako tištěný měsíčník. Začátkem roku 2008 se stala médiem internetovým s denní návštěvností od 200 – 500 čtenářů. Na stránkách Místní kultury najdete pozvánky na akce, ale i články a inspirativní zprávy.
Za dobu svého působení si redakce vybudovala mnoho kontaktů nejen na představitele obcí, ale i na zástupce občanské společnosti a nejrůznější pořadatele kulturních akcí. Na redakční email díky tomu neustále přicházejí informace o kulturním dění ze všech krajů České republiky; z měst, ale i z těch nejmenších vesnic.
Vzhledem k celorepublikovému působení časopisu a velkému množství zpráv, je web koncipován tak, aby na něj mohly být texty a pozvánky na akce vkládány „zvenčí“ samotnými pořadateli.
KAŽDÁ ZPRÁVA Z KULTURY JE VÍTÁNA!